1231 – Příchod Templářů do Čech a na Moravu. Je to na počátku vlády krále Václava I. (1230–1252). Vzniká tak první templářská komenda s názvem „Jeruzalémská“, která je situovaná v Praze, v hlavním městě království Českého, kde téhož roku dostali rytíři řádu templářského klášter s rotundou sv. Vavřince (927) na místě nynějšího dvoru sv. Anny na Starém městě Pražském. Podle názvu rotundy vstoupila komenda ve známost pod názvem „Vavřinecká komenda“. České země spadaly pod velkopreceptoriát „alemanský a slovanský“, později vznikl preceptorát česko-moravsko-rakouský. Prvním komturem Jeruzalémské komendy byl šlechtic bratr Petr Ostrewa de Duba (Petr Berka z Dubé).

1232 – Byla započata přestavba rotundy sv. Vavřince na kostel, a to v duchu řádové tradice, ve stylu jeruzalémského chrámu Božího hrobu. Templáři rotundu rozšířili a u ní vystavěli zázemí pro svou Jeruzalémskou komendu. Sídlo templářů v Praze bylo situováno na místě dnešní skupiny domů mezi chrámem sv. Jakuba a Celetnou ulicí, kde je číslo popisné 589.

1241 – Templáři se zúčastnili v jihozápadním Slezsku velké bitvy u Lehnice, která se odehrála mezi slezským a malopolským rytířstvem proti Mongolům, kteří předtím ovládli většinu Ruských knížectví a nyní postupovali směrem na západ. Bitva se konala dne 9. 4. 1241 a křesťanská vojska utrpěla porážku. Krakovský kníže Jindřich II. Pobožný nevyčkal na příchod svého švagra českého krále Václava I., který mu spěchal se svým vojskem z Čech na pomoc, sebral vojsko a vyrazil proti Mongolům, což se mu stalo osudným. České oddíly, které spěchaly na pomoc, již nestačily do bitvy zasáhnout. Václavovi I. se však podařilo zastavit nepřítele v Kladsku. Zabránil jim vtrhnout do Čech a obrátil ničivý proud k jihu. Ten se prohnal Moravou, kde vše zpustošil a spojil se s Bátúovými hordami, které operovaly v Uhrách.

Bitvy se účastnilo šest řádových bratrů, tři rytíři dva seržanti a pět set poddaných z řádových držav. Tři přeživší bratři řádu templářského podali zprávu na zasedání kapituly ve Francii. Informovali o tom, že nepřítel zpustošil vše, co templářský řád vlastnil ve Slezsku a na Moravě. Velkopreceptor řádu Templářského pro Čechy, Uhry, Polsko, Německo a Moravu se nedostavil ne zasedání kapituly, neboť připravuje útok proti nepříteli.

1243 – Templáři rozšiřují své působení na Moravě, kde získávají nové majetky.

1244 – Komturem domu templářského pro Moravu byl bratr Fridericus. Druhá komenda řádu na Moravě byla vybudována v obci Čejkovice nedaleko Hodonína.

1245 – Templáři vystavěli řeholní domy v městě pražském, a to u svatého Vavřince.

1248 – Oldřich ze Spatheimu daroval Templářům z Čejkovic čtyři statky v Rakvicích.

1250 – Templářům operujícím na území Čech, Moravy, Německa a Slezska byla v Lehnici udělena Papežská Bulla potvrzující jim svobody.

1251 – Velkopreceptorem řádu Templářského pro Německo, Čechy, Moravu a Polsko byl Bratr Jan.

1261 – Velkopreceptorem templářského řádu pro Německo a slovanské země se stal bratr Widekind (domorum militie Templi in Alemania et Slauia preceptor: preceptor per Germania et Slauiam). Ve funkci setrval až do roku 1279.

1267 – V Praze, v oblasti zadního konce dnešní Celetné ulice, bylo dobudováno uskupení domů tvořících dvůr, které bylo již v roce 1267 nazýváno Templ a náleželo ke komendě Pražské Jeruzalémské.

1268 – V Čechách sídlil templářský preceptor bratr Jan který zastával svůj úřad pro území Německa, Čech a Moravy.

1269 – Biskup Bruno ze Schauenburka řešil spor mezi Templáři z Čejkovic a Cisterciáckým klášterem žďárským o desátky ze vsi Vrbice. Biskup rozhodl ve prospěch Templářů.

1276 – Čeští Templáři, Johanité a němečtí rytíři jsou rozhodnutím papeže zproštěni placení desátek určeným na pomoc Svaté zemi, v níž platí vlastní krví.

1279 – Templářům Čejkovickým byl potvrzen biskupem Brunem ze Schauenburka nárok na vesnice Horní Dubňany, Dukovany a Bohuslavice.

1280 – Někdy po tomto roce došlo k vraždě komtura pražské komendy Jeruzalemské. Vrahem byl templářský seržant Slávek, který byl komturem tvrdě šikanován. Církev činila u příslušného templářského velkopreceptora přímluvu za Slávka s tím, že se podřídil řádovým trestům a činil pokání. Slávek na základě přímluv církve unikl trestu smrti.

1281 – Biskup Olomoucký Theodoricus potvrdil templářům z komendy v Jamolicích listiny týkající se Horních Dubňan, Dukovan a Bohuslavic.

1288 – Preceptorem řádu templářů pro Německo a slovanské země byl bratr Fredericus Silvestr.

1290 – Komturem na Jižní Moravě byl bratr Siegfried, který prodal Janovi, opatu benediktýnského kláštera v Třebíči, za 26 hřiven dědičný dvůr a jeden a půl lánu ve Svatoslavi. Souhlas k tomu dal zbožný muž bratr Ekko a svědky byli tři bratři templáři – bratr Beghard, Gottfrid a Konrád z Černína.

1290 – Do Prahy přichází nový Český templářský preceptor Bertold z Gepzenšteinu, který byl oblíbeným rádcem českého krále Václava II.

1292 – Paní Budiše z Loučky prodává za 155 hřiven stříbra komturovi Čejkovických Templářů bratru Ekkovi ves Šenstráz a zastavuje jim ves Hrušky.

1292 – Komtur Čejkovických Templářů bratru Ekko se zastal jako svědek sirotka Siefrieda z Neitku ve sporu s cisterciáckým klášterem velehradským. Spor se týkal statku, luk a lesů mezi vsí Přitlukami a hradem Nejdkem, které byly neoprávněně užívány.

1292 – Templáři zvolili jako druhé správní sídlo v Čechách Uhříněves u Prahy, kterou koncem 13. století tvořilo několik chalup. Bylo to strategické rozhodnutí, neboť přes Uhříněves vedla v té době zemská stezka do Prahy, a to bylo příčinou zřízení komendy na tomto dopravním uzlu. O existenci uhříněveské komendy dnes víme ze zachované listiny z roku 1292 z doby panování Českého krále Václava II, kdy tento řád zakoupil od Marie hraběnky z Hardegu (vdově po Oldřichu z Hradce) kostel ve Stodůlkách. Na kupní listině je Uhříněves zmíněna jako Hungari villa (Uherská ves). V té době vzniklo v obci řádem vystavěné sídlo komendy. Ta měla podobu kamenného opevněného dvorce. Templáři v Uhříněvsi dostávají v tomto roce podací právo ke kostelu ve Stodůlkách u Prahy.

1294 – Velkopreceptorem pro území Německa, Čech, Polska a Moravu byl Bertram z Ezbeku.

1294 – Komturem pražské Jeruzalémské komendy byl bratr Ekko (Ekko, magister domus S. Laurentii). Ten v tomto roce prodal pražskému biskupu Tobiášovi ves Vodochody za 200 hřiven stříbra. Bratr Ekko měl v té době moc i v Čejkovicích a Uhříněvsi.

1295 – Velkopreceptor pro území Německa, Čech, Polska a Moravu – Bertram z Ezbeku stvrdil prodej Vodochod.

1295 – V listině archivu kapituly Pražské je uváděn frater Berthramus dictus Czwek, domorum militiae Templi per Almaniam, Schlaviam, Boemiam et Moraviam humilis preceptor a k témuž roku opět uváděn Ekko commendator in Schaykowichs et in Uhrinaves (v Čejkovicích a v Uhříněvsi).

Bratr Ekko se v té době psal „z Uhříněvsi a Čejkovic“ (zachovala se i jeho pečeť s nápisem S. Fratris Ekkonis z roku 1295). Templáři v Čejkovicích vybudovali rozsáhlý systém sklepů tvořících labyrint délky několika km. V současné době se z nich používá část cca 700 metrů dlouhá. Sklepy byly již od počátku stavěny v rozměrech umožňujících průjezd jezdce na koni nebo selského vozu.

1297 – Oldřich z Hradce daroval templářům v přítomnosti výše jmenovaného komtura Ekka dvůr Rudgeršlag, od té doby známý jako Nový dvůr. Oldřich z Hradce byl zároveň jmenován čestným členem řádu templářského. Na darovací listině je mezi dvanácti svědky uveden také bratr Bransod – komtur Templářský v Jindřichově Hradci (o této komendě však nemáme žádné jiné zprávy). V tomto roce je bratr Ekko uváděn již jako templářský preceptor pro oblast Čech, Moravy Slezsko a Rakousko. V pramenech pojednávajících o působení templářů v českých zemích se jméno bratra Ekka objevuje roku 1290 po příchodu ze svaté země, kde byl jeho nadřízený velkopreceptor Bertramu z Esbecke.

1297 – Protiva z Doubravnice prodal menší část své vsi, ležící na obou stranách řeky Bečvy na Moravě řádu Templářů za 250 hřiven stříbra. Větší část vsi daroval bratru Ekkovi jako templářskému preceptorovi pro oblast Čech, Moravy a Rakouska.

V činnosti bratra Ekka lze právem spatřovat vyvrcholení působnosti templářů na území Čech a Moravy. Komtur Ekko byl šlechtic, a proto mohl v řádu učinit poměrně rychlou kariéru. Během pěti let spravoval řádové statky na Moravě a v Čechách, do sedmi let byl představeným celé provincie zahrnující jak Čechy a Moravu, tak část Slezska a majetky v Rakousku. Jako představený řádu a zkušený diplomat se samozřejmě pohyboval na dvoře českých králů – Václava II., Václava III. a na vídeňském vévodském dvoře. Po smrti posledního z Přemyslovců se stal podporovatelem nároků Jindřicha Korutanského na český trůn. Když tato kandidatura ztroskotala, tak templáři v českých zemích podpořili volbu Jana Lucemburského na krále (1310-1346, korunován 1311).

Osudy bratra Ekka, nejdříve komtura, posléze představeného celé jedné provincie jsou velice zajímavé a lze říci, že tento rytíř otiskl nesmazatelnou stopu v dějinách českých zemí. Během působení bratra Ekka v Čechách a na Moravě řád získal řadu dalších majetků. Jedním ze směrů majetkové expanze bylo Vsetínsko, kde řád získal rozsáhlé državy půdy a podílel se na kolonizaci získaného území. Část získali templáři darem, část odkoupili za 250 hřiven stříbra a vybudovali tam mj. hrad Freudenberg. Je pravděpodobné, že zde měla vzniknout pátá komenda řádu.

1298 – Eberhard ze Steindorfu se svou ženou bratru Theodorikovi z řádu templářského prodal 4,5 lánu v Dobřínsku (Znojmo), jeho bratr Ingram ze Steindorfu prodal řádu devět vinic v Petrovicích a dva jejich bratři Abel a Wyzemitas vstupujíce do řádu Templářského odevzdali 10,5 lánu, šest dvorů, půl lesa a pastviny v Dobřínsku, devět vinic v Petrovicích a ves Vysoké Popovice. Svědkem toho byl Moravský komoří – purkrabí na Veveří – Matouš z Černé Hory.

1302 – Urovnání sporu mezi bratrem Ekko templářským preceptorem pro oblast Čech, Moravy a Rakouska a opatem Vilémem s konventu skotských benediktínů o roční plat 48 vídeňských denárů ze dvora Domvogthof ve Vídni. Jako svědek je uveden komtur řádu templářského bratr Siegfrid z Brna.

1303 – V Jihlavě ve věci pozůstalosti pána Boska z Hodic byli svědky uvedeni dva bratři templáři, a to Abel a Pertold z křížovnického domu v Templštejně.

1308 – Politickou a ekonomickou rozvahu a prozíravost bratra Ekka dokumentuje pronájem vsetínského majetku velmoži Vokovi z Kravař na 31 let. Tento akt se uskutečnil v roce 1308, kdy už bylo ve Francii pozatýkáno celé vedení řádu, včetně většiny členů a v českých zemích probíhaly bouřlivé debaty a boje o nástupnictví na trůn po smrti Václava III. Ekko zřejmě doufal, že až se situace uklidní, řád získá majetek, který nemohl zabezpečit, v pořádku zpět.

1309 – K tomuto roku máme o preceptoru bratru Ekkovi poslední psanou zmínku a následně mizí společně s dalšími členy řádu neznámo kam.

1312 – Zprávu o zrušení templářského řádu na církevním sněmu ve Vídni dne 2. května 1312 přinesl do Čech biskup Jan IV. z Dražic. Patrně i jeho zásluhou pak bez větších problémů přešli u nás templáři (ačkoli to jejich regule původně nedovolovaly) i jejich majetek do řádu johanitů.

1313 – Bertold z Henneberka, praeceptor johanitů v Čechách, na Moravě, v Polsku a v Rakousku, prodává dvůr templářů s chrámem sv. Vavřince v Praze za 130 kop jeptiškám řádu sv. Dominika u svaté Anny pod Petřínem.

V důsledku zániku řádu jako církevního došlo také v Českém království v roce 1312 k zániku komend templářů. Řádoví bratři zůstali bezprizorní a pravděpodobně někteří z nich přestoupili k Johanitům. Jejich zánik v Čechách však nebyl trvalý a byl v přímé vazbě na Francii.